Čau čau čau,
Po rychlý ale krásný návštěvě Singaporu se v mým virtuálním světě přesouváme do Thajska, konkrétně do Bangkoku. No byla to celkem změna. V Bangkoku na rozdíl od Singaporu ze země jíst nemůžete. Ale je to tam sranda!
Prostě kdo jede do Bangkoku a očekává procházku růžovým sadem, je blázen. Proto tam přeci nikdo nejede, snad. Za to ten chaoz. Bordel. Pečený brouky a jiný hmyzáky… Jo, to jo. To tam potkáte určitě. A to se mi taky líbilo. Bangkok má charakter! Vystihuje skvěle Asii. Špinavý zákoutí s trhama, kde se prodává snad úplně všechno kromě lidských orgánů, doufejme. Hahah. Vedle buddhistický chrám s tradicí jako blázen, která na vás dejchne při prvním kroku. A naproti tomu super hyper moderní vysoký budovy se sky bary ve 40. patře. Já prostě miluju tyhle kontrasty.
Tak kde bych začala. Do Bangkoku jsme se dostali večer. Takže začnu ráno. Hahah. První den jsme se rozhodli prozkoumat Bangkok po svým. Takže jsme se prostě vydali na cestu, po který jsme se trmáceli vlastně celej den, abychom se dostali aspoň k jednomu chrámu, což se nám nakonec povedlo, i když já byla, jak jinak, celá spálená! Ten chrám se jmenoval Marble Temple nebyl asi bůh ví jak populární, protože kromě nás a pár mnichů tam nikdo nebyl! Žádný vstup se tam neplatil, ale bylo to tam krásný! Byla tam taková malá říčka s fontánou a malebnými mosty a celý to mělo hrozně pěknou atmosféru <3. Takže potom, co jsme si koupili Magnum, už nám fakt nic nechybělo. A plácali jsme se tam dál.
Po chrámu jsme se doplácali až do centra, kde jsem právě viděla všechny ty pečený brouky a hmyzáky, který nebyly ledajak “naflákaný” na tácku, ale krásně a pečlivě vyskládaný na pojízdnej vozík, na kterým visela cedule s nakresleným foťáčkem a cenou 10 bathů. No hele, za mě to dávalo smysl. Radši, než abych vyzkoušela něco z toho pozřít jsem jen zaplatila těch 10 šušňů a vyfotila si to. A protože jsem už pak byla pekelně hladová, začali jsme hledat nějaký pěkný místečko na véču. To jsme našli v takový rušný uličce plný pěkných tradičních malých bister a restaurací. Tak jsme si jednu prostě vybrali a usadili se. Já po svý nedávný zkušenosti s otravou z jídla ze Srí Lanky, byla celkem opatrná. Později jsme zjstili, že ta restaurace je nejlíp hodnocená na Trip Advisoru. Prostě čuch na dobrý jídlo a příjemnou atmosféru, to já zase mám!
Další den byl ve znamení objevování chrámů, těch známějších. Musím říct, že s lidma to tak špatný nebylo. Mám na mysli, množství samozřejmě. A jen co se těch chrámů týče, jelikož jinak v Bangkoku je lidí až až speciálně na ulicích! Prostě správnej asijskej chaoz! Auta, tuk tuky, kola, skútry, prostě všechno! No teď zpět k těm chrámům. My jsme si vybrali Wat Arun a Wat Pho. A rozhodně to stálo za to! Oba ty chrámy byly tak strašně krásně malebný! Poflakovali jsme se mezi těmihle chrámy a pomalu a jistě jsme se vypařovali, protože bylo prostě pekelný horko.
Když nad tim tak přemýšlím, tak já a Philipp jsme byli ty smažený brouci v Bangkoku. Ale stálo to za to. No sami to zhodnoťte aspoň podle fotek.
Pár zajímavostí o těhle dvou chrámech:
WAT PHO
Oficiální jméno tohohle chrámu je: Wat Phra Chetuphon Wimon Mangkhalaram Rajwaramahawihan, což mě osobně dost pobavilo, protože to bych si nezapamatovala ani za nic! Jedná se o jeden z nejstarších chrámů v Bangkoku. Byl postaven někdy v 16. století. Chrámový komplex je největší sbírkou zobrazení Buddhy v Thajsku včetně ležící sochy Buddhy, která je dlouhá 46 metrů a tudíž je v podstatě nemožný jí zachytit celou na fotku.
WAT ARUN
Původní název je Wat Arun Ratchawararam Ratchawaramahawihan. Takže podobně strašný jako u předchozího chrámu. Wat Arun určitě doporučuju, není daleko od Wat Pho a dostanete se tam přívozem, jelikož se chrám nachází na řece. Cesta lodí na druhý břeh je opravdu za pár korun, možná ani to ne. Takže je to takovej hezkej příjemnej výlet! Chrám byl postavený dřív než Bangkok sám, to je někdy v 17. století.
Kulturně nabitý den jsme zakončili ve Sky baru Sirocco, v 63. patře, který je známý především díky filmu Pařba v Bangkoku! Jo, tady bylo natočených pár scén. Tohle místo nabízí výhled 360°. Což bylo prostě úchvatný. V kombinaci s jahodovým Daiquiri musím říct, že mi opět nic nechybělo! No sami řekněte, ten výhled!
Taky jsme se jeden den dostali do situace, kdy jeden malej Thajec na nás začal hulákat, když jsme se rozhodli nedát 4 000 bathů za nějakou jízdu lodí, na kterou jsme nechtěli a tudíž ani pánovi, který seděl v TUKTUKU jako řidič a vypadal, že mu je 121 let, jsme nechtěli dát 40 bathů, že nás k tý lodi odveze.
No tak to jste měli vidět tu změnu, jak se z milýho postaršího pána stal čertík z krabičky, kterej na nás začal křičet: “It’s cheepa cheepa, why R U worried?” No byl najednou děsivej, museli jsme mu utéct. No to je ta moje občasná naivita a přátelskost!
Po návštěvě Bangkoku nemůžu hodnotit Thajsko jako takový, protože si myslim, že Thajsko nabízí fakt hodně, jak na severu, tak na jihu a je nádherný! Takže doufám, že brzy dostanu příležitost vidět ty krásný pláže s palmama na jihu na vlastní oči. A nebo krásný okolí města Chiang Mai úplně na severu Thajska.