Čau čau čau,
Konečně se dostávám k tomu napsat čistě travel post z Egypta, kde jsem byla v červenci s Marčou na dovolený! Naše první zkušenost s Egyptem. Víte, ani já ani Mára nejsme typy válejících se vorvaňů na pláži chytajících bronz osm hodin denně, popíjejíc přeslazenou all inclusive piňa coladu a prostě hybernující dovolenkáři. A to já proti tomu nic nemám, jen my máme s Marčou ohýnek u zadku a neustále všetečkujeme (neposedíme). Ani u Egypta jsme nechtěli dělat výjimku a už první den jsme si to víceméně všechno rozplánovali.
První den jsme ještě zvládli v relaxačním duchu. Objednali jsme se na masáže, který teda byly fakt famózní! A naše první zastávka mimo hotel byla kavárna nedaleko našeho hotelu Farsha Mountain Cafe. Nejhezčí kavárna, ve který jsem kdy byla. Měla takový kouzlo a atmosféru, že člověk jenom seděl a hybernoval.
Málem bych zapomněla, že vlastně úplně první vycházka mimo hotel skončila fiaskem, kdy jsme byli nevim o kolik set chudší, protože nás nějaký mladý vydřiduši utáhli na vařenou nudli, kdy nás posadili na velblouda, dali nám na hlavu palestinu a pak po nás chtěli ty nemalý peníze. Třeba si řikáte: ,,Klasika…” Já to ale zažila poprvý. Poučení hned na začátku dovolený.
Každopádně do Farshy jsme se vrátili ještě asi dvakrát, až takový na nás udělala dojem! Výhled na moře, dobrej fresh, pohodová hudba, lidi všech národů a všichni jsme měli něco společnýho- úsměv na tváři!
Už druhý den jsme se upsali k večernímu výletu na trhy a na takovou procházku s výkladem o křesťanství a islámu v Egyptě. Neskutečně zajímavý! Měli jsme skvělýho delegáta, který zodpověděl všechny moje zvídavý otázky, takže super!
Byla jsem fakt překvapená, když jsme prošli kontrolama a najednou jsme se v Sharm el Sheikh objevili v jakýsi křesťanský vesnici uprostřed města, kde večer v 10 hodin běhali děti na hřišti. Všude kolem hřiště byly židličky na kterých seděli různě staří návštěvníci, ženy, muži, děti, dospělí.. Všichni tam spolu tak nějak v souladu prostě byli. Vedle byla taková malá “kavárnička” s televizí a se skromným sortimentem.
Makram, náš delegát, nám začal vysvětlovat, o co tu jde, když viděl naše nechápavý výrazy. Byla to taková vesnička pro všechny křesťany, kteří to historicky s muslimama zrovna v Sharm el Sheikh neměli jednoduchý. Bylo to místo, kde se potkávali všichni a všichni si tam byli rovni, v tý kavárně si mohl dát kdokoli cokoli, ať už peníze měl nebo ne. Kdo měl, zaplatil, kdo neměl, neplatil. Tyhle lidi, co mají společné přesvědčení se tu scházeli, aby koukali na fotbal v tý malý televizi v kavárně a aby se spolu pomodlili. Bylo to prostě hezký a prostý.
Ještě jedna věc, která mě teda fakt oslovila a sice Al Sahaba Mosque. Jedná se o mešitu, která neni zase tak moc stará, ale je prostě momumentální. A je hned u trhů a u městečka, takže vás to zase tak neunaví se na ní jít mrknout, pokud byste měli zájem :).
No a další den, když už jsme fakt neměli moc do čeho píchnout, jsme se přihlásili na nejvíc nabitej celodenní výlet, kde nás čekali čtyřkolky, Beduíni, velbloudi, šnorchlování, windsurfing, kajaky, aquazorbing a já nevim co všechno.
A to bylo podle našeho gusta! Mě uchvátil windsurfing ze všeho jsem tam u toho zůstala nejdýl a fakt mi to bavilo!
Celkově na tu dovolenou ráda vzpomínám! Byla super! Když pominu to, že Egypt je v červenci horoucí peklo! A co krok to deci vody se vám vypařuje ze zátylku, tak to bylo fajn! Nicméně si myslim, že tím, že jsem si to všechno vyzkoušela na týhle dovče, tak kromě nádherných historických památek mě asi moc Egypt nemá už čím překvapit a tudíž dalších 10 let dám přednost jiným destinacím. To je můj osobní dojem z Egypta. Asi mě víc táhnou zelenější destinace.
Luci
(Jo a hotel, ve kterym jsme byli ubytovaní se jmenoval Grand hotel :-))
