Čau čau čau,
Po výživném a trošku smradlavém Hue (článek zde) se přesouváme do hlavního města Hanoi! Ani tady nebudu úplně pozitivní, protože prostě moje město to nebylo. Nicméně, co se týče jídla- především nejvíc nejobyčejnějšího street food, to prostě bylo pokračování něčeho úžasnýho především pro moje chuťový pohárky. A taky na každym kroku bylo bubble tea!! A taky jsem byla nadšená z trhů, kde fakt měli úplně všechno. Škoda, že mi ta slaměná kabelka vydržela 2 dny, než se rozpadla…
V Hanoji jsme strávili asi 3 dny a bylo to pro mě až až. Jeden den jsme ale vyjeli směrem Halong Bay. Já fakt nechci bejt negativní a taky vím, že spoustu lidí má mnohem víc pozitivních zkušeností, nicméně ani Halong Bay mezi nimi u mě nebude. Zase jsem se nechala zmást nádhernýma fotkama moře, na kterém jsou kamenné ostrůvky a útesy. A tak jsem si teda ten celodenní výlet zaplatila. Shrnu to takhle. Vyrážíte z velmi komerčního přístavu s dalšími 26 loděmi. Takže nějaká panenská příroda se moc nekoná. Protože všude jsou lodě a taky odpadky ve vodě. Další nepříznivá věc- bylo počasí, to samozřejmě neřikam, že tam je ošklivě vždycky, ale my měli. Když jsme dorazili na nějaký ostrov, tak protože to bylo organizovaný, tak kvadrilión lidí bylo všude. Jak mravencí v mraveništi.
Vše bylo ve stylu: “Tak teď máte 15 minut na jeskyni!” Pak se naloďujeme a plavíme se na další ostrov. Tam jsme měli 20 minut mohli jsme si vybrat, jestli polezeme na kopec a nebo se budeme koupat s dalšími 1000 Asiatama. Šla jsem na kopec. Po cestě potkávám malou Asiatku, která sedí na schodě a sundavá si silonové ponožky a spolu s plastovou flaškou je zahazuje opodál do přírody. Hádáte správně, to jsem nevydržela. Začala jsem na paní volat v angličtině, jestli si dělá legraci. A ano, hádáte správně podruhé, ani nepoznala, že na ní mluvim, žejo? No musela jsem prostě odejít. Tohle fakt nesnáším a špatně to rozdejchávám.
Jednou mi jeden profesor na gymplu řekl: “Pokud máš nějaké oblíbené místo, tak o něm nikomu neříkej, jakmile o něm budou vědět ostatní lidi a rozkřikne se to, už nikdy nebude stejné.”
A je to fakt, taky vim, proč mi organizovaný zájezdy neseděj. Předevšim tahle “instafriendly” místa, kde fakt se pomalu nemůžete ani otočit. To je za mě k Halong Bay asi vše. A konečněěěě se slimáčím krokem posouváme do Malajsie.
