Čau čau čau,
když se tak dívám na švýcarskou rubriku, řikám si, že loňský výlet z Alsaska na Oeschinensee tu nesmí chybět! Jak už jsem psala minule, z francouzskýho Alsaska je to kousíček. V rámci naší dovolené s mojí báječnou kamarádkou Áďou, jejím přítelem Honzikem a mým Marčou jsme se vydali i právě to Švýcarska. V Alsasku se toho dá vymyslet spousta, ale já si neodpustila výlet do Kandersteg alias do hornatý přírody! Protože moji dva přátelé jsou, jak já řikám, trošku hnidopiši neboli buzíci (to znamená, že potřebujou mít plán a toho se víceméně držet), tak jsem na tuhle dovolenou dělala prezentaci, kde jsem navrhla za sebe možnosti na výlety včetně map, časů a fotek. Normálně jsem se překonala. Uspěla jsem a jeden z našich dovolenkových dní jsme strávili ve Švýcarsku.
Jeden den jsme se teda vydali do Švýcarska k horskýmu jezeru, který se jmenuje Oeschinensee. Jezero mě učarovalo, už svými obrázky na googlu. V podstatě to byl jedinej den, kdy jsme se uvolili, že vstaneme z postelí dřív, abychom si procházku užili a taky protože ještě před cílem jsem měla naplánovanou jednu vyhlídkovou zastávku. Jednalo se o jezero Thunersee. Řeknu Vám ta švýcarská příroda je prostě dokonalá, sami uznejte z fotek. Jezero modrý jako pomněnky obklopený horami a lesy. Moje srdce plesalo. Bylo tolik možností kam jet, tolik horských jezer, kam se dalo vyšplhat. Jediný co nám ( a myslím, že můžu mluvit za všechny), trošku kazilo celkovej dojem těch přírodních krás, byly strašně vysoký ceny a švýcarská nátura lidí, na který jsme teda neměli štěstí! A to přitom znám hodně fajn Švýcarů!
Každopádně vyrazili jsme na cestu a asi po hoďce a půl byla zastávka v městečku Thun. Tam jsme se trošku zamotali kvůli parkovnýmu, protože jsme samozřejmě neměli ani jeden švýcarskej frank jen eura a karty. No když jsme po 40 minutách intenzivního pátrání našli jeden umrňěnej bankomat, zaplatili jsme těmi 20 franky parkovný, 2 malý vody a bylo po penězích. Nicméně jsme se vydali na procházku k jezeru, kde jsme si dali sváču a pokochali se. Po krátký pauze jsme pokračovali a asi za 45 minut jsme dojeli do města Kandersteg, odkud jezdí lanovka k našemu cíli. Musím říct, že už jen ta cesta Švýcarskem je tak krásná, že tu bezpodmínečně platí naše heslo: “Cesta je cíl!”. Sami vidíte, co byla naše odměna. Když jsme si dostatečně prohlídli a prošli jezero vydali jsme se pomalu cestou k lanovce, začalo pršet schylovalo se k bouřce a to dodalo celýmu místu správnej šmrnc a místo toho, aby nás to naštvalo, přišlo nám to neskutečně příhodný. Pokud byste zvažovali výlet sem, nezapomeňte na dálniční známku, která je dostupná kupodivu jen na rok za cca 1000 Kč.
Jo a jinak ta lanovka, samozřejmě taky stála asi milion švýcarskejch franků, ale stálo to za to! A nejvíc mě bavily ty krávy pasoucí se všude kolem, který měly na krku zavěšenej zvonec <3. Strašně jsem chtěla s jednou z nich selfíčko, ale trošku jsem se jich i bála, a tak jsem byla hoodně opatrná a úplně to neklaplo :-)).
A jinak přestože Oeschinensee není bůh ví jak známej turistickej spot, tak tím spíš ho doporučuju- málo lidí, krásná procházka, příroda, prostě bájo!
Luci
