Čau čau čau,
Dnes jsem si pro vás připravila takový menší povídání o tom, jak jsem se dostala na jazykový kurz angličtiny do Cairns v Austrálii. Proč jsem jela zrovna tam, co jsem si tam uvědomila, koho jsem poznala, jaká havěť mě potkala a tak dále. Myslím si, že právě tenhle článek by mohl další lidi inspirovat k cestování dál než za hranice Evropy a na dýl než dva týdny a? Klidně i bez doprovodu.
Všechno to bylo rychle za sebou. Pracovala jsem v marketingu v Tescu a nebyla jsem tam vůbec spokojená. Přišla jsem na to, že korporátní zaměstnání není moje doména. Chtěla jsem odejít, tak jsem dala výpověď. Celý život jsem chtěla hodně cestovat a cestovala, ale jen co peníze, čas, škola, práce a partner dovolil- když to tak hloupě řeknu. Ale když se každý den probouzíte s pocitem, že prostě chcete odjet a poznat svět, tak jednoho dne strach nestrach do toho jdete, jinak máte pocit, že nic nemá smysl. Mě velmi podpořil můj přítel, který sice nemohl odjet se mnou, nicméně mi řekl: ,,Jestli to fakt chceš, tak jeď, poznej to, odžij si to a vrať se.” To byla pro mě startovací pistole. Během třech týdnů jsem vše zařídila- jazykový kurz s ubytováním, letenky, pojištění… Pomalu mi končila zkušebka a přesně na svůj 25. narozeninový den jsem odletěla směr Austrálie. Ještě jsem k narozeninám dostala krásný nový kufry. Odletěla jsem směr Paříž, kde jsem se potkala na letišti na chvilku s mým tátou a pak jsem nasedla do letadla směr Osaka a frrrrrr… Víte, ono to nebyla úplně brnkačka! Bála jsem se, překonala jsem svou fóbii z lítání (při dvanáctihodinovém letu prostě musíte) a vůbec jsem nevěděla, co mě čeká u protinožců, ale věděla jsem, že dělám dobře!
Nikdy jsem asi neměla takový silný pocit, že jsem ve správný čas na správném místě! Tam jsem tenhle pocit měla, kromě prvních tří dní s depresí z jetlagu, každý den!
Pokud by vás zajímalo Japonsko a můj krátký pobyt v Kyotu, ze kterého jsem ale vymačkala maximum, tak zde najdete povídání…
Proč jsem si vybrala Cairns?
Důvodů je hned několik. Bylo léto, srpen a já chtěla logicky do tepla. Cairns je městečko na severovýchodním pobřeží, takže jsem věděla, že přestože je v Austrálii období zima, tam bude božsky. Třeba v Sydney už v tu dobu bylo celkem chladno. Další moje kritérium při výberu bylo, že jsem nechtěla do obrovské metropole. I když jsem velmi společenský a extrovertní člověk, mám raději menší komunity a útulnost. Cairns na mě už z fotek dýchalo pohodou, sluncem a univerzitním životem surfařů a pohodářů, kde se lidi hodně dobře navzájem znají. Třetím hlediskem pak byla příroda! Já prostě, když si mám vybrat mezi přírodou a městem, vyhraje příroda. Nenadarmo na mých žebříčkách v oblíbenosti míst vyhrávají Skotsko, Nový Zéland, Švýcarsko… Cairns je obklopeno deštnými pralesy, mořem a i když je tam spousta tý děsivý havěti, je to prostě láska. Dá se tam odsud podniknout spoustu výletů do přírody, za klokanama, kakadůama, pavoukama, hadama, mořskýma želvala a tak dále a tak dále.
No každopádně po příjezdu do mého nového domova mě překvapilo, že bydlíme skoro v džungli, a to jako fakt! Spoustu lidí mi před odjezdem říkalo: ,,Hele, já měl kámoše v Austrálii rok a žádnou havěť tam vůbec nepotkal!” Jasně! What a lucky guy! To ale nebydlel v tropickém Cairns, tady je nemožné něco nepotkat.
A teď úryvek z mého cestovního deníku:
,,Tak třeba před 3 minutami jsem šla do koupelny a na zemi? Šváb! Já je nesnáším! To že okolo mě řvou 24 hodin denně ptáci a netopýři- a že ti umějí dělat kravál, ještě když si oblíbili 2 stromy nedaleko odsud, ale že tu mám kámoše gekona, který mi tu chodí ječet pod okno a já se ho vždycky strašně leknu,to mě trochu štve. Doufala jsem, že to skončí u tý včerejší žáby, která po tom dešti vylezla z banánovníku :D. Zítra jsem měla v plánu jet do Kurandy, což je vesnice u deštného pralesa, ale už je plně výlet obsazen, tak mě to nejspíš čeká další víkend a možná je to dobře, zvyknu si na tu havěť co mám doma a vyrazím jen do místní botanický zahrady. Dobrý je, že moje rodina zvířátka miluje, takže má v teráriu ještě svýho leguána, hada, ryby, pak mají slepice na zahradě, 2 kočky a 2 psy. A pak mají ten nádherný strom nad mým zahradním domečkem, kde žijí ty obrovští netopýři- smradlaví!”
Víte, já sice jela na kurz angličtiny, ale věděla jsem, že ten měsíc mi zase tolik moc v angličtině nedá, protože já se uměla velmi dobře domluvit už od gymplu. Byla to taková záminka, jak poznat něco novýho a zároveň jako bonus si i zlepšit angličtinu. Což se fakt stalo! Do Cairns jsem přiletěla v pátek a v pondělí jsem šla teprve do školy. Strašně jsem se tam těšila na tu směsici národů! A bylo to prostě skvělý! Hned první den jsem se seznámila se super multi kulti partou lidí z Japonska, Německa, Kolumbie, Argentiny, Chile, Ekvádoru, Brazílie, Švýcarska, Francie a Itálie! S touhle partou jsem si hned ten první den domluvila výlet na středu do pralesa a k Daintree river. Byli super, díky nim jsem už první den věděla všechno, co jsem potřebovala vědět. Kde je dobrý jídlo, kde jsou fajn párty, kam se chodí odpočívat po škole, jaký výlety se dají absolvovat. S těmi lidmi jsem stále ještě v kontaktu a kdykoli bych je ráda opět viděla. Zkrátka lidi, kteří většinou jeli do Austrálie na jazykový kurz za stejným účelem jak já, tudíž se našli i další společné atributy a vždy si bylo o čem povídat :-).
Byla to zkušenost, která otevřela dveře do tajemné komnaty.
Došlo mi tam spoustu věcí především o mně samotné. Stejně tak spoustu věcí jsem se naučila. A především mi došlo, že chci prostě cestovat, že to miluju a zároveň potřebuju! Mně osobně to dodalo sebevědomí a kuráž nebát se jít do toho klidně sám, ale udělat to!
Doufám, že vám tenhle článek taky dodá kuráž a pokud po něčem takovém toužíte třeba už delší dobu, tak že to uděláte. Věřte mi, že to stojí za to!
Luci
P.S. Děkuji všem, kteří přispěli k tomu, aby můj pobyt v Aussie byl tak strašně skvělej!<3
