SKYE ISLAND ANEB RÁJ NA ZEMI

Čau čau čau, 

Nelením a plná entusiasmu vám jdu konečně sepsat zážitky z mojí pátý návštěvy Skotska! Tentokrát to bude převážně o ostrůvku Skye. Hned v úvodu prásknu, že společně s Novým Zélandem si vydobily tyto dvě místa v mém srdci výsostné místo toho nejkrásnějšího, co jsem kdy viděla. Samozřejmě, že zážitek umocnil fakt, že jsem tam byla se svými nejmilovanějšími kamarádkami Adélkou a Týnkou.

Nebudu vám tady popisovat den po dni, to by asi byla nuda. Ale udělám to zase jako takového menšího průvodce- co byste si určitě neměli nechat ujít na tomhle panenském ostrově a po cestě tam!

My vyjížděly z Dunblane vesničky vzdálené asi 40 minut od Edinburghu. Jely jsme tři holky, takže jsme si ve všem vyšly vstříc. Když nějaká našla nějaký místo, kam by se chtěla podívat, tak jsme tam prostě jely! Já už si dopředu vyhlídla místo zvané Glen Etive v ůdolí Glen Coe. Abyste tomu rozuměli Glen Coe je moje láska! Vždycky jsem mnohem větší fanda přírody než měst! Konec konců dočtete se o něm už v mém předchozím článku- tady . Jak jsem tak surfovala před cestou po Instagramu, na mém oblíbeném profilu Jakuba Maříka jsem narazila na fotku z Glen Etive! Byla to láska na první pohled- musela jsem tam taky a taky že jsme tam byly! Vyjížděly jsme z Dunblane asi v 5 ráno, takže jsme na místo dorazily ještě za tmy někdy před osmou hodinou ranní. Protože si příroda ještě užívala ničím nerušený rozbřesk, už při příjezdu nás uvítalo na desítky jelenů. Glen Etive je totiž známé jako jelení údolí. Byla to nádhera! Byla ale tma, a tak videa jsou téměř kvalitou nepoužitelné a fota neměla smysl. Ale to nevadí, byl to ten moment, který zůstane v našich vzpomínkách, ničím nerušený!

Po východu Slunce jsme jen úžasnoucně hleděly na tu krásu kolem. No řekněte sami. Je potřeba k tomu něco dodat?

Po “dokochání” se v Glen Etive nás hladové žaludky dovedly do prvního mekáče, který jsme potkaly ve Fort William. Posilnily jsme se a jely jsme dál- pořád jsme byly téměř na začátku našeho dobrodružného roadtripu. Jen ta cesta byla tak úchvatná, že jsem si říkala, jestli je tohle možný! Fakt nás z toho přecházel zrak! A pardón ale 15 stupňů a SLunce k tomu? Kýč jak bič! Další zastávkou po cestě byl Eilean Donan Castle! Byla to krása- jak malovaná, ale Dunottar u mě stále vyhrává! I když Eilean Donan je údajně nejfocenější hrad ve Skotsku.

A bylo to tady po dalších několika mílích přejíždíme most a jsme na Isle of Skye! Naše cesty hned vedly na první místo na našem must see seznamu, a sice Old Man of Storr. Po těch devíti hodinách v autě jsem si přála nějaký výšlap, ale tohle, si troufnu říct, bylo po 9 hodinách sezení celkem moc:-). Přijely jsme na místo a už jsme viděly, že místo se nachází na kopci. Ok, ale to značení bylo tak zmatečný, že to na nás působilo jako: “Vyberte si, jak dlouho vám to asi bude trvat.” Rozptyl od půl míle až k 8 mílím mě ale neodradil a já se drala na vrchol. Áďa chudák ještě dobírala antibiotika, a tak když viděla kopec, nejistou budoucnost před námi a mé nasazení s jiskrami v očích zase to otočila a vrátila se do auta. Týnku jsem přemluvila, aby to se mnou zkusila, že to bude rychlovka, že to jen tak vyběhneme….. Ha ha ha…. 

My to fakt vyběhly, jako fakt, ale byla to dááálka! Každý další člověk, kterého jsme potkaly výš a výš buď řekl, že tam nedošel, že to je ještě daleko a nebo naopak, že je to kousek. No řekněme, že kousek to určitě nebyl! Ale ten výhled stál za to! Řekněte sami! Po dofocení jsme začaly mít s Týnkou výčitky kvůli Ádě, která sedí sama dole v autě, a tak jsme ten kopec v tom blátě prostě seběhly… No málem mi pak upadly nohy, nebudu tu ze sebe dělat hrdinku! Nicméně tyhle bláznivý nápady já miluju! Děkuji Týni, že jsi do toho se mnou šla <3! Ádi, díky, že jsi tak ohleduplná ke své kamarádce, která je magor!

Po tomhle menším nálevu adrenalinu do žil jsme se musely jet posilnit. No, nebudu tu hudrovat kvůli tomu, že v Portree bylo všude otevřeno do 14.00 a pak až od 17.00 a my měly hlad v 16.00! Takže jsme v naprostém tichu vysílený a lehce nabručený jely na naše ubytování, který bylo prostě “cute” s výhledem na moře! Strašně útulný penzion – nádherný s dokonalým obýváčkem a taky následně skvělou snídaní. (Já vždycky když se takhle rozvášním, tak skončím u jídla, všimnuli jste si toho?:D) No a prostě jsme se ubytovaly a jely zpět do Portree na véču, která byla famózní. Mimochodem pro vaši informaci –  Portree hezoučký městečko, ale moc času si kdyžtak na něj nevymezujte, kromě pár barevných roztomilých domečků, tam toho moc není. Mimochodem dole na fotce, co to dělám? Vypadám jako čáp, ale čáp to není?…. Tadadadááá jsem to prostě já bez obalu…

No a dlouhý den byl pomalu u konce. Po večeři jsme jely rovnou do postele. Další den nás čekal opět nabitý program! Po vydatný anglický snídani jsme se vydaly směr Fairy Glen- velmi populární místo na Skyei. Někdy okolo 9. hodiny ranní jsme už lezly na ty roztomilé vrcholky, do kterých se opíralo ranní sluníčko.

Víte, co byl fakt největší kýč? Když nám k tomu výšlapu začal hrát jeden dudák, který stál na jednom z těch kopečků. Já myslela, že se picnu! Takový klišé?! Bylo to úžasný!

Když teď nad tím přemýšlím, že ani pořadí jsme si nemohly zvolit líp, každý další místo bylo hezčí a hezčí! Po Fairy Glen jsme se vydaly směr Coral Beach na procházku u moře. Přišlo mi, že je jaro. Taková pohodička! Po cestě mezi statky jsme měly stažená okýnka a poslouchali jsme Mig 21. Mělo to fakt něco do sebe. Cítila jsem se tak skvěle a svobodně!

Po Coral Beach jsme se zase musely posilnit, ale bály jsme se stejného problému jako předešlý den! Jelikož druhá hodina odpolední odbyla. Úplnou náhodou jsme narazily na nejstarší pekárnu na ostrově Skye. Vyhladovělý jsme vběhly dovnitř a objednaly si Fish & Chips, jak jinak samozřejmě. Sice paní třičtvrtě věcí neměla, ale bylo to moc dobrý tak, jak to bylo :-). A pak to přišlo- cesta při západu Slunce na naše poslední místo na Skye- Nest Point.

A to bylo to místo, Nest Point, kde jsem si řekla, že jsem šťastná, že jsem to mohla vidět! Že to je se Zélandem nejhezčí místo, na kterém jsem kdy v životě byla. Jakmile jsme přijeli na parkoviště a před námi se rozkryl tenhle reliéf krajiny, spadla nám čelist. Víte, co tomu dodalo ještě větší půvab? Že tam nikdo nebyl?!

“Byl listopad a to přeci do Skotska nikdo nepojede,když je tam hnusně….”

Tak a teď vážně! Bylo to dechberoucí! Nejkrásnější západ Slunce, jaký jsem kdy viděla. Mělo to všechno, co to mělo mít a ještě něco navíc! Vodu, která se rozbíjela o masivní skály a útesy, čisté nebe bez mráčku, obrovské zapadající Slunce opírající se o maják na kraji útesu, zelené kopce našeho milovaného Skotska, ovce všude kolem a my. Já a moje dvě nejlepší kamarádky. To prostě nikdy nezapomenu, ne tohle místo, ne tenhle moment, ne nikdy! Děkuju!

Samozřejmě to bych nebyla já, abych trošku nezlehčila situaci. Po 385 fotkách tohohle úchvatnýho západu Slunce mi přišlo, že ty barvy jsou ještě čím dál tím krásnější a tak jsem si řekla, že ještě doběhnu na konec kopečku zpátky a ještě to párkrát cvanku, a tak jsem se rozeběhla… Bum prásk… Zavadila jsem o jediný kovový rantl široko daleko a spadla jsem do desítky ovčích bobků, jo i hlavou, prostě celá, placák… Holky se začaly strašně smát a já nevydala ani hlásku. Holky měly strach, jestli se mi něco nestalo, byla to rána. Jenže já, blbec, jsem se tak strašně začala smát a dostala jsem takový záchvat smíchu, jak jsem si to v hlavě představovala, že jsem nemohla vydat ani hlásku. Stříkaly mi z očí slzy a já se nemohla ani nadechnout. A to se mi na té dovolené nestalo samozřejmě jen jednou! Máma má pravdu, já si fakt zakopnu i o svoje nohy…

Cestou zpět jsme si v autě zpívaly, aby Týnka nemyslela na bolavý záda a dlouhý čas strávený za volantem. Dávaly jsme všechno Svěráka a Uhlíře, Chinaski, Ledeckýho, prostě všechno! Hrály jsme různý hry především vědomostní alias jaké americké/asijské státy a hlavní města znáš a tak podobně. No něco pro mě, já prostě miluju zeměpisný hry!

Další dva dny ve Skotsku jsme strávily víceméně na farmě povídáním, odpočíváním, vařením a jedením dobrot a taky jsme si trošku přihnuly především ginem s tonikem. Bylo to skvělý! Na tuhle dovolenou budu velmi ráda vzpomínat! Děkuju, holčičky, za to že jste, takový jaký jste! Že jste pro každou legraci a taky špatnost, že  pokaždý když jsem s vámi, zapomenu na všechno a je mi prostě krásně! Děkuju za to, že se mnou vždycky a pořád dokola koukáte na Harryho! Že pějete ódy na moje saláty, protože víte, že nic jinýho lepšího nebude :-)). Že prostě jste skvělý!  A já si toho fakt moc vážím! Mám vás ráda!

Doufám, že se vám článek líbil a třeba vás povzbudil k tomu navštívit Skotsko i konkrétně třeba Isle of Skye. Asi nemusím opakovat, že tohle místo za mě doporučuju na milion procent a vyhrává na všech mých žebříčkách! Samozřejmě není nad to, když jste na takhle dokonalém místě s nejvíc dokonalými lidmi! Byla sranda! Pokud by vás cokoli zajímalo, dejte vědět, ráda zodpovím jakékoli dotazy :-*!

Luci