Čau čau čau,
Tak nakonec jsem se rozhodla vyhradit jeden článek čistě pro zpětnou vazbu na workaway a mojí první zkušenost s “dobrovolničením”. Co dělám, kde, jak často. Jak to zvládám finančně? Jak se ke mě chovají místní? Jak moc je to náročný? Všechno se dozvíte v tomhle článku. Pokud by vás zajímalo cokoli dalšího na tohle téma, prostě mi napiště na sociální sítě, mail a nebo sem do komentářů :-).
Můj projekt
Můj projekt na letišti Koggala začal až dva dny po mym příletu na Srí Lanku, jelikož mi můj velmi vstřícný šéf dal dostatek času na aklimatizaci a na odpočinek, což jsem mimochodem fakt ocenila! Mezitím jsem si začala Galle prozkoumávat zlehka sama. Prostě boží.
Pláže mi tu hned od začátku trochu připomínaly Austrálii, ale aspoň jsem se nebála vlézt do vody, že mě tam něco sežere! Nejsou tady žraloci, ani žádná vodní echt nebezpečná havěť.
Když jsem se dostala první den na letiště, byla jsem nadšená, dostala jsem se hned do prvního letu na scenic flight + whales watching.
Jen abych to uvedla na pravou míru- lítání obecně nesnášim, ale paradoxně tyhle malý letadýlka mi vůůbec nevadily. Vůbec jsem se nebála. Byl to zážitek! No a nejspíš vám nemusim ani říkat, jak strašně obrovský byl zážitek vidět ty monstrózní modrý velryby, delfíny a želvy…! Byla jsem fakt dojatá.
Moje práce je tu ve znamení správy sociálních sítí Fairways, společnosti, která organizuje tyhle vyhlídkový lety. Současně ale sbíráme data o velrybách pro následný možný výzkum jejich populace a demografie. O velrybách jsem se už toho tady dověděla tolik, že se nestačím divit. Co se mi moc líbí a co jsem se tu dozvěděla, že vyhlídkový lety jsou jediná eco-friendly možnost, jak velryby pozorovat. Lodě totiž plují k velrybám moc blízko a většinou ve větším počtu, než je dovoleno, což velryby dráždí a ty pak svůj nekomfort dávají najevo plácáním ocasní ploutve do vody.
Kdežto letadlo na velryby nevrhá stín a drží se v určité doporučené výšce, kdy velryba o nějakym pozorování nemá ani páru. Což je super! Já osobně jsem už viděla velryby tři, nespočet delfínů a želv! Nádherný!
Taky jsem si tu už za první týden zažila ZERO G! A řeknu vám, to teprve byla sranda :-)). Protože jsem hluchá i normálně, tak se sluchátkama v letadle to je ještě umocněný, a tak jsem se k tomu dostala jak slepá k houslim, protože jsem neslyšela pilota! A najednou…. všechny moje věci vyletěly z klína a odrazily se od stropu letadýlka. Ten pocit byl zkrátka neskutečnej! Trošku mi po těch letech bývá obecně špatně, ani tenhle let nebyl výjimkou, ale stálo to za to!
Jinak se ještě snažím komunikovat s lidmi, kteří přijdou na letiště k nám do kanceláře, pokud jsou z Evropy, tak tim spíš jim povídám o velrybách a dost mi to baví!
Další Workawayers
Málem bych zapomněla zmínit mojí první workaway kamarádku Erin. Erin je holka od rány z JAR z Capetownu, kterou jsem si totálně zamilovala. Surfařka. Vzala si mě tu pod křídlo jako opatrovník, vše mi ukázala, vysvětlila, naučila a ještě jsme si plánovaly první týden aktivity spolu. Teď už mi pláchla do Mirissy, vesnice necelou hoďku ode mě, ale plánujeme se potkávat, nějak to skloubíme. Dá mi lekci surfování, tak jsme zvědavá!
Pro Erin je to už několikátá zkušenost s workaway, což je pro mě neskutečně přínosný. Vše mi řekla. Mimojiné i to, že se tady neskutečně rozmazlim a namlsam a jen těžko se mi povede najít něco stejně tak úžasnýho někde jinde. No uvidíme. Mám z toho dost podobný pocit :-).
Náklady
Moje náklady tady jsou téměř jistě nulový!
Jak je to možný? Já nevim… Prostě to tak je. Po mym příjezdu jsem dostala celkem dost vysoký kapesný od mýho šéfa na všechny obědy a večeře, který jsem si ale zatím vůbec neplatila, protože mi nic nikde nedovolí platit. A na snídani mi naplnil celou lednici ovocem zeleninou a dalšíma dobrotama a řekl mi, že kdybych si cokoli kupovala, ať si vezmu účtenku, že mi to hned proplatí. Jeho piloti, s kterýma tady trávim nejvíc času, jsou mladý pohodový kluci, který tady se mnou ochotně tráví čas a mají nakázáno mě každý ráno vyzvednout, pokud jdu do práce, a pak zase odvézt, kam budu chtít.
Když je po letech odpoledne, kluci mají volno a nabídnou mi nějakej výlet nebo procházku za místníma krásama, ať už gastronomickejma, nebo přírodníma a já vždycky jdu! Ještě ani jednou jsem nikam nejela sama!
Když tu byla jeden den bouřka a slejvák, kluci nám s Erin přivezli večeři, protože jim bylo jasný, že ani nevytáhneme paty.
Na letiště nemusím chodit každej den, můžu mít homeoffice z pláže nebo z apartmánu. A když si něco naplánuju, můžu jít do práce 4 dny a pak mít třeba 3 dny volno na prozkoumávání i vzdálenějších cejlonských spotů.
Co mě čeká?
Můj šéf je v Galle jen jeden/dva dny v týdnu, jinak je v Colombu. Nicméně se snaží pro workawayers zorganizovat pestrý program. Zítra vyrážíme směr Ella na víkend do džungle, objevovat krásy vnitrozemí. Příští týden mě čeká let do Sigiriye na divoký slony, na to se neskutečně těšim, na jakoukoli divokou zvěř, kterou tady uvidim!
Jinak tu plánuju zůstat do 7. 4. a pak mě čeká trošku cestování bez workaway. Vypadá to na měsíc cestování Singapur, Thajsko, Vietnam :-)). Ve Vietnamu se mi snad podaří něco najít a zase chvilku pracovat.
Doufám, že spoustu lidí tenhle článek navnadí na cestování s workaway a nebo že vás to aspoň inspiruje a obohatí vaše představy o cestování.
Mějte se báječně!
Luci
Luci, to zní úplně jako dreamjob!